12. května 2026 · 6 min čtení

Rozteč sedlářského stehu: kompletní průvodce pro práci s kůží

Správná rozteč stehů je jedno z rozhodnutí, která dělí čistou práci s kůží od té, co vypadá amatérsky. Když jsou stehy příliš blízko u sebe, působí nahuštěně a šev je slabý; když jsou příliš daleko, vypadají volně a neprofesionálně. Jediná správná rozteč neexistuje — záleží na kůži, na výrobku a na vašem nářadí.

Tento průvodce shrnuje praktická čísla: jakou rozteč zvolit, jak se stehy na palec (SPI) převádějí na milimetry a jak se vyhnout problému s rohy, na kterém začátečníci často ztroskotají.

Co je rozteč stehů?

Rozteč stehů je vzdálenost mezi dvěma sousedními otvory pro šití. Udává se dvěma způsoby, podle toho, kde jste se řemeslu učili:

Stehy na palec (SPI, stitches per inch) — americký zvyk. Běžné hodnoty jsou 4, 5, 6, 7, 8 a 9 SPI. Nižší číslo znamená větší rozteč.

Milimetry — evropský zvyk, který používá i většina dnešního nářadí na kůži a programů na šablony. Běžné hodnoty: 2,5, 3, 3,5, 4, 5 a 6 mm.

Rychlý převod:

Převod je jednoduchý: 25,4 ÷ SPI. Tedy 7 SPI = 25,4 / 7 = 3,63 mm. Chcete-li si ověřit konkrétní šev — kolik otvorů se na něj vejde a jak nepatrně upravit rozteč, aby poslední otvor vyšel do rohu — použijte kalkulačku rozteče stehů.

Jak zvolit rozteč podle materiálu

Obecné pravidlo: čím silnější kůže, tím větší rozteč. Čím tenčí kůže, tím menší rozteč.

• Kůže 0,6–1,2 mm (podšívka, lehké peněženky): rozteč 2,5–3 mm (8–9 SPI). Husté šití nedovolí švu, aby se rozevíral.
• Kůže 1,2–2 mm (peněženky, pouzdra na karty, řemínky k hodinkám): rozteč 3–4 mm (6–8 SPI). Nejběžnější rozsah pro jemnou práci.
• Kůže 2–3 mm (menší tašky, pouzdra na nože): rozteč 4–5 mm (5–6 SPI). Větší otvory silnější materiál neoslabí.
• Kůže od 3 mm (opasky, pouzdra na zbraně, těžké tašky): rozteč 5–6 mm (4–5 SPI). K silné niti se hodí větší rozteč.

Berte to jako výchozí hodnoty, ne jako pravidla. Druhým důležitým činitelem je síla nitě — silnější nit (Tiger 0,8 mm, lněná 532) potřebuje větší rozteč, aby otvory čistě prošla.

Problém s rohy

Rovné úseky jsou snadné. Amatérská práce se pozná v rozích.

Když po obvodu peněženky rozmístíte stehy s pevnou roztečí 3,5 mm, poslední steh před rohem jen málokdy vyjde přesně 3,5 mm od rohu. Stehy pak na rovném úseku vypadají dobře, ale u každého rohu se viditelně zhustí nebo roztáhnou.

Profesionálové to řeší dvěma způsoby:

Průběžné rozmístění stehů — začnete v jednom rohu a každý otvor umístíte přesně podle rozteče. Smíříte se s tím, že poslední steh před dalším rohem může vyjít v nehezké vzdálenosti. Hodí se nejlépe pro nesouměrné výrobky, kde je začátek šití přirozeně schovaný (pod klopou, na zadní straně).

Vyrovnání stehů — rozteč na každé straně nepatrně upravíte tak, aby strana začínala i končila otvorem přesně v rohu. Výpočet: délku strany vydělíte ideální roztečí, výsledek zaokrouhlíte na nejbližší celé číslo, a to je počet stehů; délku strany pak tímto číslem vydělíte a dostanete skutečnou rozteč. Každá strana se tak upraví jen o málo.

Vyrovnané stehy jsou ve většině programů na šablony výchozí volbou. Vypadají čistě a souměrně. Daní za to je rozteč, která se mezi stranami liší o 0,1–0,3 mm, což v praxi není vidět.

Značení a ražení otvorů

Když máte rozteč, zbývá otvory skutečně vyrazit. Máte tři možnosti:

Značkovací průbojníky — tradiční cesta. Průbojníkem otvory naznačíte a pak je propíchnete šídlem. Pomalé, krásné, drahé (průbojníky Vergez Blanchard nebo Kevin Lee stojí od 100 € za kus).

Prorážecí průbojníky — moderní cesta. Kůži prorazíte rovnou skrz. Je to rychlejší než se značkovacími průbojníky a nevyžaduje to tolik cviku. Dobré kusy (Crimson Hides, Amy Roke) stojí 40–80 € za průbojník.

Vytištěná šablona a děrovací kleště — praktická cesta. Šablonu vytisknete s vyznačenými otvory, šídlem je přenesete na kůži a pak je vyrazíte revolverovými děrovacími kleštěmi s průměrem 1,5 mm. Nejlepší volba pro sériovou výrobu; méně tradiční, ale velmi přesná, hlavně u zakřivených švů, kde průbojníky křivku přesně nekopírují.

Časté chyby

Několik pastí, kterým je dobré se vyhnout:

• Různé rozteče na jednom výrobku. Všechny viditelné švy by měly mít stejnou rozteč. Vnitřní švy se lišit mohou.
• Zapomenutý úhel šídla. Značkovací průbojníky dělají šikmé otvory (obvykle 30°). U sedlářského stehu mají být všechny otvory na téže straně výrobku skloněné stejným směrem.
• Otvory příliš blízko hrany. Linie šití má vést 3–5 mm od řezané hrany — když je blíž, kůže se pod tahem nitě protrhne.
• Nejednotné řešení rohů. Pro celý výrobek zvolte buď průběžné rozmístění, nebo vyrovnání, ne obojí dohromady.

V EasyPattu

Otvory pro šití v EasyPattu vygenerujete tak, že nakreslíte díl, zapnete nástroj Šití a kliknete na kteroukoli hranu. Nastavíte rozteč (mm), odsazení od řezané hrany a režim (průběžný nebo vyrovnávací). Otvory se přepočítají při každé úpravě dílu, takže rozteč zůstává správná i po změnách.